Jako bys...

Jako bys...

Hledal jsi mou duši na bílém plátně
Černé ostré rysy vymezují prostor
přílivové vlně
Divoké až do výše srdeční ozvy
Pár teček značí hranici příboje
Tam nechodíš
Ale voláš rybáře
Který zatíná háčky do mrtvých těl
Vrásky dlážděné solí
Ale hledí do očí medúzy
Tichým pevným zrakem
Jako by miloval...

Autor Ophelia81, 20.11.2023
Přečteno 218x
Tipy 24
ikonkaKomentáře (8)
ikonkaKomentujících (5)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

21.11.2023 11:33:37   Jan Kacíř

Vždycky něco navíc. Vždycky je v tom háček :)

líbí

21.11.2023 12:12:57   Ophelia81

Ano, háčky tam jsou, i u dna... :)

líbí

20.11.2023 14:02:49   lawenderr

ten začátek je na mě trochu moc popisný ... ale konec jsem si užila :)

líbí

20.11.2023 14:15:42   Ophelia81

Konec je důležitý :) Děkuji *

líbí

20.11.2023 14:01:05   uživatel smazán

zvláštní rozpoložení...

líbí

20.11.2023 14:15:07   Ophelia81

Přiznávám... ;)

líbí

20.11.2023 08:32:37   mkinka

Hodnotná báseň.

líbí

20.11.2023 14:14:48   Ophelia81

Děkuji Ti *

líbí
© 2004 - 2026 liter.cz v2.5.5 ⋅ Facebook ⋅ Threads ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel