Jako bys...

Jako bys...

Hledal jsi mou duši na bílém plátně
Černé ostré rysy vymezují prostor
přílivové vlně
Divoké až do výše srdeční ozvy
Pár teček značí hranici příboje
Tam nechodíš
Ale voláš rybáře
Který zatíná háčky do mrtvých těl
Vrásky dlážděné solí
Ale hledí do očí medúzy
Tichým pevným zrakem
Jako by miloval...
Autor Ophelia81, 20.11.2023
Přečteno 101x
Tipy 30
Poslední tipující: narra peregrini, Fialový metal, Jan Kacíř, Sonador, Pettie, nehledaná, jort1, Dejvis, lawenderr, IronDodo, ...
ikonkaKomentáře (8)
ikonkaKomentujících (5)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Vždycky něco navíc. Vždycky je v tom háček :)

21.11.2023 11:33:37 | Jan Kacíř

Ano, háčky tam jsou, i u dna... :)

21.11.2023 12:12:57 | Ophelia81

ten začátek je na mě trochu moc popisný ... ale konec jsem si užila :)

20.11.2023 14:02:49 | lawenderr

Konec je důležitý :) Děkuji *

20.11.2023 14:15:42 | Ophelia81

zvláštní rozpoložení...

20.11.2023 14:01:05 | Otto Mann

Přiznávám... ;)

20.11.2023 14:15:07 | Ophelia81

Hodnotná báseň.

20.11.2023 08:32:37 | mkinka

Děkuji Ti *

20.11.2023 14:14:48 | Ophelia81

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí