Anotace: Tak to prostě chodí
Pohrdám životem, už nepoznám lásku
já prohrál jsem včera tu největší sázku
s ďáblem jsem uzavřel krvavou dohodu
prohrál jsem vše, hlavně svou svobodu
Vinna má marnivost, můj nechutný chtíč
teď budu poznávat jen pekelný bič
už není čas loučit se s rodinou mou
můj pán si mne vleče teď sychravou tmou
Oči mám plné slz, v srdci je zlost
nezbývá nic než jen prosit o milost
však hrdlo suché je, strachem jazyk se chvěje,
teď budu počítat staletí bez naděje
Anděli temnoty, můj pane a mistře
učiň mne žákem svým, znič co je lidské
Dej poznat mi, pane, svou bolavou lásku
ať mohu zas s jinými uzavřít sázku
Hrát kostky pak s člověkem, aniž co tuší
a ve hře té potom ukrást mu duši...
a život mu vzít na samém konci hry
a tělo pohodit kus masa bezcený
***
však hrdlo suché je, strachem jazyk se chvěje,
teď budu počítat staletí bez naděje
Anděli temnoty, můj pane a mistře
učiň mne žákem svým, znič co je lidské
***4ever and NNNever***
23.01.2008 13:21:00 | Zamilovaná do nezamilované doby
Psal/a jsi, že je tvým nejoblíbenějším autorem Erben... no a já jen dodám, že ho v tvých básních vidím. je v ní příběh, fajn rytmus i forma. mně se líbí! a že se na ni dívám tak trochu z té pohádkové strany, tak se nějak nemůžu soustředit na tvoje pocity, které jsi v ní chtěl/a uzavřít, pokud vůbec měla být projevem tvých citů a ne jen zhmotněním jakéhosi tvůrčího nápadu.
21.01.2008 17:22:00 | Nausika
Na maličkou chybičku je to hezká báseň, velmi pocitová a řekla bych, že smutná, ze života ... alespoň na mě tak působí, s ďáblem není si radno zahrávat, možná se na chvílu pozastavit a vše dobře promyslet, než hra začne ...
21.01.2008 14:58:00 | NikitaNikaT.