Vlkodlačí

Vlkodlačí

Vysouší vzpomínky
před úplňkem okna skrývá
zapaluje svíci
Mroucích loken pramínky
bělmo očí věrně splývá
s popelavou lící

Kéž noc k ránu rychle kročí
dřív než zuby krví smočí
kéž kotout již kokrhá
než milého roztrhá

Krev a mléko, skryté rány
Z obrazů zbyly jen rámy
do motlitby dlaně sešívá
Strach a bída nejsou zvány
však lačné jsou jejich tlamy
a srdce stejně bázlivá

Marně prosí, kéž už svítá
zvíře celým tělem zmítá
z očí zvolna mizí bělma
dnešní noci vládne šelma