Protiklad

Protiklad

Jsem vlastní protiklad – životem vražděna,
i když mám spoustu jmen, jsem vlastně bez jména.
Jsem vlastní protiklad, nemocná věčností,
ztrácím se, hledána, pod tíhou lehkosti.

Jsem vlastní protiklad, lékem tvým trávena,
nepravý kapot slz, falešná ozvěna.
Nemám, co dala bych, hladí mne sama noc,
kdybych se dotkla tě, nebudeš žít už moct.

Jsem vlastní protiklad, zkrocena neklidem,
lidi, už nechápu, věřím jen nelidem.
Nic, než svůj protiklad, jako pláč cítím smích,
někdy se stane, že žije tvor z neživých.

Jsem vlastní protiklad, dech smrti anděla,
nejvíc se trápím, když zdám se být veselá.
Jen vlastní protiklad, žár srdce z kamene,
není, kdo splnil by slib, že stín zažene.
Autor Anjesis, 28.12.2013
Přečteno 800x
Tipy 12
Poslední tipující: E., WhiteRayne, Jana B., Amonasr, poeta
ikonkaKomentáře (7)
ikonkaKomentujících (5)
ikonkaDoporučit (1x)

Komentáře

Tlieskam, ako vždy nádhera.

30.12.2013 14:56:33 | WhiteRayne

:)

30.12.2013 14:59:09 | Anjesis

Krásně se mi četla tvá báseň...

28.12.2013 21:20:06 | Jana B.

děkuji :)

28.12.2013 21:47:15 | Anjesis

Bezvadný nápad a má to prima spád :-)

28.12.2013 20:14:59 | Amonasr

Hele, ono to funguje..parádní rytmus..
Jen to "moct" mi kouše do kotníku ;-)

28.12.2013 18:31:47 | poeta

děkuji,
ok, ještě na to pak mrknu ;)

28.12.2013 18:50:25 | Anjesis

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí