Delirium tremens
Delirium tremens
Lesní tmou domů chvátám,
tu kde se vzala-příšera!
Hrůza mě svírá,po dechu lapám,
Bože,proč nešla jsem dřív-za šera!
Sápe se po mě pařáty svými,
víc mrtvá jsem,než živá,
zkřivený trup přede mnou přímí
rudým zrakem v tvář se mi dívá.
Hlasem nasáklým pachem vína,
skřehotá z obludné tlamy
„zítra tě čeká kocovina!
..víš to!..daň za tvé flámy!“
Někam se propadám,všechno se ztrácí,
obluda mizí v houštině.
Tu oči otvírám,zpívají ptáci,
duní mě v čelní dutině.
U sta hromů!..už se rozednívá,
z mechu vstávám,musím jít.
Prohlížím houští…nikdo se nedívá,
příště,FAKT,nebudu už tolik pít!!
Komentáře (7)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
Dokud nevidíš růžový slony nebo tetovaný myši, tak to ještě delírko nemáš.. I když! Ty rudé oči!? :)
28.05.2009 12:49:00 | Sleepwalker
tak tohle bohužel taky znám, sice ne moc casto..... a myslim že vždycky dojdu domu, sice obcas s pomoci ale dojdu :)
20.05.2009 17:46:00 | Emira
To jsem zvědavá,jestli to dodržíš.Já si to taky vždyky říkám,ale pak na to nějak zapomenu :-D
20.05.2009 11:08:00 | kleopatra.sedma
kdyby alespon posledni veta byla pravda!Clovek ale nekdy stihne vystrizlivet a je vse jinak.Davam ST
20.05.2009 08:10:00 | v.hercik
