Kytkovaná

Tiše brouzdám letním ránem,
kvítí svírám plnou hrst,
nalámal jsem lomikámen,
na náprstník dal jsem prst.

Knotovku dám do lampičky,
kaštanu zapálím svíčky,
rulík stočím do ruličky,
řebříčku zpřelámu příčky.

Jen jsem z domu vyrazil,
vraní oko oči mhouří,
rozrazil mě urazil,
prý přivolá na mě bouři.

Pod šeříkem už se šeří,
v bázni z bezu kráčím dále,
lipnice se s lípou měří,
rozchodník mi dává vale.

Bojínek se strachem chvěje,
vlaštovičník míří na jih,
plicník radou rád přispěje,
jak je zdrávo v teplých krajích.

Divizna se tiše diví,
proč se svlačec před ní svléká,
hledík na ně divě civí,
všichni kašlou na člověka.

Sotva vkročím do sednice,
střevíčník si obout zkusím,
z jaterníku jitrnice
potom ještě zbaštit musím.

Načančanou sedmikrásku
snoubím s kouzlem merlíku,
než ukončí jejich lásku
vstavač místo budíku.