Koberec bělostných svlačců

Koberec bělostných svlačců

Anotace: jak by to mohlo být

Koberec bělostných svlačců,
údolí plné kapradin,
to je to místo,
kde jednou setkáme se,
já vím.
V jiné době, v jiném čase,
vzpomínám na ty dny krásné,
kdy věděla jsem, že slunce nevyhasne.
Byl to jen obláček,
co zastínil ten jas, my setkáme se zas.

Mé tělo se rozprostře do kapradí
a nechá se unášet dechem,
vejdeš a pohladíš mě po tváři a čele,
polibek dáš mi
a ze srdce vřele řekneš mi: "Jsem tady",
polykáš mé vnady a svlačce se vinou kol mé šíje,
tak jako ruce, co srdce v nich bije.

Hle, slunéčko sedmitečné,
dalo se na cestu po mé paži,
o co se snaží?
Vyletět vzhůru přece
Autor Danah, 02.01.2008
Přečteno 370x
Tipy 20
Poslední tipující: Taog, Pavelpaja, Maro Deives, NikitaNikaT., Romana Šamanka Ladyloba, bobi bobie, carodejka, Pišák, vodnař, Skaja, ...
ikonkaKomentáře (4)
ikonkaKomentujících (4)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

moc se mi líbí ta poetika, ale podle mého názoru tam poslední soka nepasuje, slunéčko které letí do nebe mně připadá jako klišé, ale jinak fakt dobré

12.01.2008 23:16:00 | Maro Deives

Bílý a jemný kobereček, tak to by se mi líbilo :o)

08.01.2008 23:00:00 | NikitaNikaT.

Krasne jsi poskladala basnicku o prirode, je nadherna.

04.01.2008 00:43:00 | carodejka

na koberci tvého těla
chtěl bych být beruška smělá..
co by všechno dělat směla .o))

02.01.2008 19:34:00 | Bean

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí