.
.
.
na nebi záplaty z ocele
a výhružně tlukoucí srdce holátek
odměřené pohyby
jednorukého tanečníka
za oknem
kovové melodie.....smích
a taky ptáci ve větvích
měkce znějící slovanské hlasy
co zpívaly nám a zvlášť holubům
protahující se dům
skřípání oken
rána dveřmi jako výstřel
a výstřely v dálce
jak vyplašená křídla hejna
nebo štěkot vzteklých psů
chybí ti babí léto do vlasů
vnímám
pomalé kroky
po chodbách
strach
tvůj hlas a dech
.....................po schodech...
..............stoupání
.......pomalé
je to
.
.
.
moc líbí..
29.01.2008 21:06:00 | christiana včera neusnula
ach nebesa..
padám do pekel..
má duše ni nehlesa..
jak hluboko jsem kles..
jj živo i ten po životě
je pes...
28.01.2008 21:02:00 | Bean
až ten pes dovyje
mordyjééé
to se to bude v tichu spát...
akorát
nesmí to ticho přehlušit
to co má po tichu potichu být...
:o)
28.01.2008 12:37:00 | hanele m.
ani jsem nehles
báseň jak z nebes
lehnu si již dnes
až dovyje ten pes...
28.01.2008 12:02:00 | Bíša