Šedá

Otáčím se stále dokola,
není tu nic, žádná opora,
jen suchá tvrdá zem.

Hrabu pod sebou prsty,
utápím slzy v šedé prsti,
opájím se snem.

Zkrvavené dlaně mi ztuhly
a až ten šrot půjde do truhly,
nepomůže ani šém.

Krev smáčí mrtvá chodidla,
zčernala, zmrtvěla, vystydla,
ale nebylo to zlem.

Maso hnije a kosti blednou,
život skončí chutí bědnou,
jako můra za sklem.

Láskou svou smrt neopiješ,
ale bez ní život neprožiješ,
tak jen se Ďáble tlem!