Hladový po lásce
unaven z lásky
neštasten ze samoty
tak žije poustevník.
Bolesti ses vzdala
abys mohla jítí dál,
klesáním na kolena
prosíš
Kdykoli otevřu oči
stále tě vidím
nenastala chvíle klidu
prozřelas na chvíli
poznalas budouctnost svou
jarním vánkem ožiješ
pro dnešní den.