Neumím milovat jen napůl
a nebo napůl nenávidět,
možná že za pár věcí,
měla bych se i stydět.
Někdy jsem snílek,
a jindy realista,
někdy mi chutná víno
a jindy voda čistá.
Peru se s rozumem,
srdce do toho křičí,
neumím zastavit,
vítr, co venku fičí.
Stokrát se rozhodnout
a stokrát ztratit cenu,
musím jít lásko dál,
Ty už máš svojí ženu.
Spolu být nemůžem,
a tak to rozchod řeší,
promiň já dneska mám,
u dveří službu pěší.
Neumím milovat napůl a napůl nenávidět. Až napsané jsem si to uvědomila. Zřejmě napůl nemumím spousty dalších věcí.
22.01.2013 02:56:35 | Seatka
tomuhle dobře rozumím:
"musím jít lásko dál,
Ty už máš svojí ženu"
avšak pracuji na tom,
aby "jo, to bylo, ale dávno"
01.11.2008 17:18:00 | Romana Šamanka Ladyloba