Ve vlasech mám kvítek
kdo mi ho dal?
můj milý přítel
z lásky mi ho daroval
prý modré mám oči
jako jsou pomněnky
miláček do vlasů
vsunul květ s polibky
pak objal mé tělo
a pevně mě svíral
miluji tě šeptal
za ruku mě bral
oči mé dojetím
zvládají objetí
dotyky hebkých rtů
šeptají pro Tebe jsem tu
touha je sevřená
v rukou ji máme
ona nás nepustí
s námi si hraje
bránit se dotyků
proč není třeba
vždyť tolik krásné jsou
a je jich třeba...
Krásná básenka, tak tohle také dobře znám, není nic krásnějšího než chvíle s láskou. :o)
12.12.2008 13:00:00 | NikitaNikaT.