Anotace: ke kterému jetřeba klíče, ukrylo se, aby jeho bolest nikdo neviděl
minulost odbyla půlnoční sen
a jarní slza se v oku rozlyla
skápla na zem, kde důlek utvoří
kde moře zrcadlené se tiše ponoří
ponoří se do krásných snů
tajemných, chce se ti brečet?
pláčem se uzdraví
uzdraví se tichá a smutná víla
co na louce tančí
tančí nad svou hlubokou láskou,
co nikdy neodešla
odešla však náděj
náděj vystřídal smutek
tak černý závoj nosívá
a svou bolest v srdci tajně ukrývá
v hloubi srdce tam ke kterému je třeba klíče
úsmívá se i pláče
29.12.2008 23:18:00 NikitaNikaT.
ST! je za hloubku, projev citu. Básenka je citlivá, má jisté své kouzlo, pěkná myšlenka, aj když mne lehce holí, je skvostná. Obraty, které jsou použity do sebe náramně zapadají.