Tobě...
Tobě...
Naše láska se potopila,
jako titanic..,
už ji nic nedrží..,
klesá ke dnu.
Ani jeden jsme , ale nezapomněli.
I když jsi daleko,
jsi vlastně blízko,
skoro vedle mně.
Jako by jsi mě líbal úplně poprvé.
Nechci na Tebe zapomenout.
Nechci z mé mysli vymazat
Tvou tvář.
Zas a znova se snážím
naučit Tě milovat
MĚ!
Ale ty jsi daleko
a nesedíš vedle mě.
Jsi už pryč a
nikdy se do snů , mých
nevrátíš.
Tvé objetí je mi vzdálené.
Ztratila jsem Tě.
Nikdy už nedokáži
usnout, aniž bych si nevzpomněla
alespoň jednou
...
na Tebe!..
Toto je pouhé
...
vyznání prosté.
Miluji Tě!
Lucie
Komentáře (7)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
mocinky díky.., ten, pro kterého tato bysničky bal se už nevratí, ale je to tak vlastně líp, něco nadpozemsky hezkého přišlo a zase odešlo.., mělo to tak být.. a dnes už to ani nebolí, už vím kdo je mojí trvalou láskou..=)
04.01.2010 12:08:00 | Lucie Tee
Běhaly mi záda po mraze...ne, naopak:D Vážně dobrý...MT..megatip:D
02.02.2009 15:06:00 | démon zatracení
Moc děkuju.., těší mě, že působí opravdově.. byla psána opravdu upřímně..
29.01.2009 14:14:00 | Lucie Tee
Pravdivá věta jak právě vystřelené torpédo... V našem limitem roků ohraničeném životě není víc...****st
10.01.2009 00:58:00 | rybí prdy
