V popel

jak napsat o lásce, která již není poutem
myslela jsem, že láska je ze železa pevná
že jak zlato krásná
že žádný rez, který ji rozleptává
není

slůvka, slovíčka ve slabiky se rozpadají
jako láska co v popel se mění
jako druhý břeh, když uvidíš
je tak daleko a ty víš, že na něj už nevstoupíš
již nechceš a sám sebe se ptáš
opravdu už nechci?

žádná láska není ze železa
a žádná ztráta není trvalá
neb něco jiného se objeví
v tom je naděje

tak už vstaň, náděj si vyhledej
jinak zemřeš
v popel se rozplyneš!