Litanie večerního váhání

Litanie večerního váhání

Anotace: Je to něco mezi vyznáním, snad - ne - zklamáním a kéž - by - dosažením. Neurotické, napůl optimistické a napůl radši skeptické očekávání. A někdy nutkání nafackovat si.

Jak náhle proniknul zimní večer
mezi nás?
Asi tak jako povodeň
v příměstských slumech,
deroucí se ohnivé jazyky Etny,
první sluneční paprsky
na tváři oběšence.
A tak blízko tvé kulminaci
citové hladiny, skrz prasklinu
v zamrzlé hladině mého šerosvitu
chápání
pronikají poslední letošní
kapky živé vody,
které nakonec usychají
tak daleko od Tebe.

Kolik síly ještě musím nalézt,
abych dokázal přiznat svou
slabost?

Bojím se udělat ten krok,
krok do tmy.
A přitom dost možná,
že by stačil jen jeden.
A stanul bych zase jednou
za branou,
v zahradě vševnímání,
zahradě slasti srdečního chrámu,
bohoslužby vlastní duši,
osobní, soukromé nirváně
pro dva.

Jen jedním jsem si jistý.
Smrt mne živého nedostane!

ikonkaKomentáře (14)
ikonkaKomentujících (13)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

02.07.2009 20:16:00   drsnosrstej kokršpaněl

udělals lehký krok stranou ze svého stylu, ale pražádný ústupek ze svojí kvality... těžko zhodnotím něco, co převyšuje můj práh obdivu

líbí

09.02.2009 14:00:00   Sandra_T

musím úplně souhlasit s Vulkánem, ten to vystihl dokonale!

líbí

09.02.2009 08:19:00   René Vulkán

Perfektní, natřískané energií, nápdy a skvělými nápady!!

líbí

06.02.2009 22:12:00   saralara

Úžasná!!!

líbí

06.02.2009 18:17:00   Pokusný králík s melounovou náplní

Kolik síly ještě musím nalézt....to se mi strašně líbí :) Jak jsi mi kdysi psal, že si v podobné situaci (takže v téhle) ... Já jsem ten krok udělala, a je to fajn, zkus to taky :)

líbí

06.02.2009 13:11:00   micátko

první krok je nejtěžší...ale dokud ho neuděláš nepoznáš,co je dál...
moc pěkné a povedené...=)

líbí

05.02.2009 22:43:00   kikis

V zahradě vševnímání je stále co okusovat, stále co objevovat, protože jen tam se plodí plody lidskému oku neznámé, jen mozku blízké. Tam rostou květy, které opyluje hmyz, neznámý lidkému oku, ale blízký nerozumu. Jen tam je trávník různobarevný koberec myšlenek. Paráda. Básnička na večer, co mě dostala od podivných úvah:.o)

líbí

05.02.2009 22:15:00   Caracol

je nás víc, co se bojíme udělat ten krok.... a ten záver, se ti mooc poved;-)

líbí

05.02.2009 10:48:00   WAYWARD

...tak vykroč,třeba tam není propast,když ano,je tam další,hlavně nestůj,po cestě se jde

líbí

05.02.2009 07:29:00   6thSun

Je dobře, že ses po dlouhé době rozhodl dát něco do lásky a nevysral se na to! :-)

líbí

05.02.2009 07:25:00   Mbonita

řeknu to takhle v textu jsem si tzv.pochodila...
ST

líbí

05.02.2009 01:24:00   Romana Šamanka Ladyloba

kdo se bojí ať nechodí do lesa,
a nemusíš si nic vyčítat,
prostě možná - až bude někdy
nějaké příště tak to prekonáš

jestli budeš chtít,
zůstaň třeba něco,
jako strážný anděl z povzdálí

líbí

05.02.2009 01:10:00   Romana Šamanka Ladyloba

copak Tě smrt chce dostat ?
konce jsou začátky něčeho, co začíná,
začátky jsou konce něčoho, co končí

líbí

05.02.2009 01:05:00   Lota

...večer a láska, to člověka vždycky odvede do nirvány...

a tu smrtku, tu jsi dostal :-)))

líbí
© 2004 - 2026 liter.cz v2.5.5 ⋅ Facebook ⋅ Threads ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel