Ať žije chaos
a plané naděje!
Ať vzkvétá nevěra
a předstírání, že se nic neděje!
Ať žárlivost kypí
a zlo se vrhá ze tmy!
Ať dusí nás černé myšlenky
a napadají nás chmurné věty!
Ať žije krutost
a psychický teror srdce!
Ať vypaří se všechen vzduch
a zkolabujou nám plíce!
Ať pochcípáme všichni láskou,
která se nám stejně jen směje.
K čertu s ní a se vší něhou,
už smrt nám své árie pěje.
Ať hniloba napadne naše kosti
a rozpadne se vše v prach!
Do háje s celým životem.
Jsem svého štěstí sebevrah.
Sbohem a šáteček
a na hrobeček věneček...
vnímám tvá slova jako výkřik, po němž následuje ticho...určitě najdeš, co hledáš
02.03.2009 21:36:00 | Verena