Princeznin Epitaf

Anotace: Vrátil jsem se z místa, kde nebe leželo svým břichatým jehelníčkem přímo na Matičce Zemi a kde rostly neidentifikovatelné rostliny z jiných světů, Princezna ležela vedle mne a spolu jsme umírali...a přesto jsem se cítil tak naživu, jak už dlouho ne.

Princezno, dnes
napsali jsme spolu epitaf
a kdyby to tak viděl starej
Jack Kerouack,
brečel by radostí, jsem si tím
skoro jistej.
A přesto jsme šli diamantovou cestou,
skrz podivné rostliny,
mezi kruhy v obilí,
až jsme mohli ulehnout na
tom místě,
kde nebe se setkává se zemí
a myriády živých ohníčků
planuly tak divoce věčně živou
prázdnotou,
jako kdysi.

A díky za to,
žes mě zas nechala nahlédnout
do účetní knihy života.
Možná, že jsem byl tak opilej,
ale našel jsem tam rovnováhu.
My, umírající, odkazujeme všechno
všem, ať už si to uvědomují,
nebo ne.

Má Princezno
s křídly zvrhlých andělů,
než se naděješ, vezmou mi tě.
Než se naděješ přervou nitě
ďáblové sametoví
v bílých pláštích,
pod zemí požehnaní.

Ale ani
jízda dolů po páteři hada
mi nezabrání v tom,
abych tě miloval.