Neplakat
Neplakat
Anotace: ...tak dávno,dávno uz je tomu...ale občas se ještě vplíží...zádumčivý potemnělý smutek.
a pozorovat
sněhové vločky
působí tak ...
osaměle
tvář hladové kočky
a mráz
v celém těle
vcházím
zlehka na terasu
vdechnout
křehkou bílou krásu
A v dáli
tam kdesi
za lesy
Praděd se tyčí
a v mysli syčí
jedna dávná zima
tenkrát ...
jsem ti přišla prima
v tom hotelu nad Ovčárnou
říkals mi,že hvězdy spadnou
každou chvíli ...
a ony fakt zazářily
v mé duši ...
bylo jí tenkrát dvacet
zacpávala si uši
...a teď
se tam vracet?
Zavírám dveře
na terasu
tu sněžnou
jemnou
křehkou krásu
nechávám venku vát.
Přání ...?
Jedno.
Neplakat ...
Komentáře (15)
Komentujících (15)
Doporučit
TiskAč posmutnělá, přec moc hezká...*:)
24.05.2011 18:36:00 | PIPSQUEAK
Čumím!!!
18.02.2010 14:18:00 | René Vulkán
To je víc jak pod kůži!
20.01.2010 15:05:00 | kroužek
Máš opravdu talent dostat se pod kůži.
09.01.2010 22:11:00 | Elisha
Sněžná, jemná, křehká báseňka. Sluníčko slzy časem osuší.
29.11.2009 00:00:00 | Pevya
usmát se...
23.11.2009 00:02:00 | enigman
Krásný kraj...a tvá báseň je teskná, ač má na konci opačné přání. ST
21.11.2009 19:42:00 | Dota Slunská
Kdybych teď plakala,
co by mi v očích zbylo?
Zda-li pak poznal by,
co je kdy těšívalo.
ST!
20.11.2009 14:37:00 | hašlerka
Zefi..Tak to ses trefil opravdu výborně, takové miluji!
19.11.2009 23:48:00 | carodejka
Krásná...:ST
19.11.2009 22:30:00 | Holis
Nahradit nebo přepít;-)
19.11.2009 22:13:00 | Zpátky
Mbonita to řekla krásně :o)
19.11.2009 21:29:00 | Agniezka
někdy jsou slzy očistné
dají pak prostor slunci
lásce
nového dne...
ST
19.11.2009 20:37:00 | Mbonita
„Má milá rozmilá, neplakej!
Život už není jinakej.
Dnes buďme ještě veselí
na naší bílé posteli!
Zejtra, co zejtra? Kdožpak ví.
Zejtra si lehneme do rakví.“
19.11.2009 19:57:00 | Who cares a lot
Ano, neplakat a kvapem novou, tu pravou lásku hledat
19.11.2009 19:41:00 | Kars