Anotace: maximální koncentrace mých momentálních pocitů, nejistota, probuzení ze sna do reality ... a pořád ještě nevím ...
Stmívá se a já si říkám:
Kde jsi? Co teď asi děláš?
Máš mě rád a nebo nemáš?
Jen si něco nalhávám.
Vím, že tu nejsi proto, abys mě trápil
Sama nevím, proč to dělám
A na co tady vlastně čekám
Když nejsem ta, o které jsi snil.
Rozum se mi do tváře vysmál
Teď smutek víří moji mysl
Nemělo to žádný smysl
Tak sbohem, já jdu dál.
Rým, ale nemelodický (teda nemůžu tam melodii místy najít XD), ale některý pocity jdou ven jen básní a je jedno, jak to nakonec dopadne. Spontánnost je taky fajn :)
19.10.2011 23:42:00 | Rika Akira