Vzpomínám
Vzpomínám
Anotace: Chtěl jsem napsat něco jako protipól básně "Dopis mojí Lásce"..něco co myslím naprosto vážně, bez nějaké ironie a rádoby vtipu, i když to neni skutečné..navíc mi přišlo do cesty téma, které se mi k tomu výborně hodilo..takže dvě mouchy..;-)
Téma bylo zadáno takto:
Co když je láska plamenem,
jenž vyšlehává z překvapení;
až shoří vše, co bylo v něm,
zmizí a bude po plameni,
jenž vyšlehával z překvapení
a byl jen pouhým plamenem?
(J. Seifert)
----------------------------------------------------------
Stále doufat a doufat..
Sny se zatím neplní, pijeme nenávist místo vína..
Lásko..?!
Co si dáme, dezert nebo katastrofu?!
Vzpomínám..
na naše školní léta
všechno bylo o úkolech
a zapálených cigaretách
nikde žádná zodpovědnost
pouze nesplněné sny
ty jsi si mě nevšímala
a já tím byl těžce raněný.
Vzpomínám..
jak jsme si byli představeni
bylo to na střední škole
před výročním představením
já byl autor textu
a ty jsi byla tanečnicí
mrklas na mě a zanechala
otisk rtěnky na sklenici
Vzpomínám..
na tu spoustu letních dnů
kdy jsi pořád byla
dívka všech mých snů,
která měla další šanci jistou
krásná, ale vypadalas
že budeš randit jenom
s fotbalistou.
Vzpomínám..
jak skončila nám škola
na oslavě maturity
nepila se Coca Cola
ty líbala ses na balkóně
já hodnotil svou existenci
už nechtěl jsem být v pozadí
tou temně šedou eminencí
Vzpomínám..
na tu krátkou chvíli
na ten okamžik
kdy jsme se znovu uviděli
věděla jsi o koho jde
ale bylas krásná a unavená
a já věděl, že ta pusa na tvář
vůbec nic neznamená.
Vzpomínám..
na jeden z deštivých dní
kdy jsem se procházel
a pak chtěl jet domů tramvají
potkal jsem tě promáčenou
když jsem čekal na osmičku
bylas krásná a nešťastná
a já tě pozval na skleničku
Pověz mi tedy,
nemůžem nechat spát všechny duchy minulosti
nemůžeme nechat roztát ledové brýle strnulosti
nemůžem si prostě stopnout vlastní raketoplán
a vyrazit ke hvězdám..
už nejsem šedá eminence, ale ani fotbalový kapitán
a už mě nebaví psát další strofu
tak co si dáme Lásko,
Dezert nebo katastrofu...?!
----------------------------------------------------------
J. Seifert:
Co když je láska plamenem,
jenž vyšlehává z překvapení;
až shoří vše, co bylo v něm,
zmizí a bude po plameni,
jenž vyšlehával z překvapení
a byl jen pouhým plamenem?
Actafool:
A co když není...?
Poslední tipující: zaba.zuzla, la loba, Churry, Ráchel, andrusineck, hašlerka, ilona, northcarolina, Divoženka1, Sleepwalker, ...
Komentáře (23)
Komentujících (21)
Doporučit
Tisk05.12.2010 15:59:00 la loba
tak jdu si orazit...Tvá tvorba se musí dávkovat...tohle bylo fakt silný kafe:-)
02.02.2010 13:42:00 lennerka
stále dúfať v dezert.. :) pekný pekný príbeh, verše o láske, také sa dobre čítajú, byť je v nich i štipka sklamania. ktorá láska je ale len šťastná? ST!
28.01.2010 23:25:00 pamp_elka
jo láska je jen plamenem co vyšlehává z překvapení
až shoří ledasco je v nás jenom ta láska - už tam není
tak vezmem jméno plamene a pojmenujem co se hodí
termofor, svetr, děvky, chlast a žijem dál - jo tak to chodí
24.01.2010 19:27:00 stmivani.na.lepsi.casy
sezehne jenom zamilovani - rychly a bezhlavy... laska je uprimna... a tak nejak trvanliva :)... skvela basnicka
20.01.2010 18:42:00 Hazentla
Ještě jsem se musela vrátit, protože dneska tuhle báseň čtu už asi po desátý a líbí se mi čím dál víc.
Děkuju za ni.
