sevři mě pevně jemně

říkal jsi
ptáci už řvou
ani mráz jim peří nespálí
jejich vnitřní hodiny
koketují s jarem

už

a tak jsem vstala
křikem
odešla za Tebou
a řekla jen -
sevři mě pevně jemně
a tys to tiše udělal a dál

nosila jsem pro Tebe krajky
nosila jsem Ti barevná sklíčka
stuhy
a na tisíc lesklých penízků
se mnou jsi, lásko
přece
nebyl chudý

a pak

než jsem Ti stihla napéct
ty nejkřupavější rohlíky
zavoněla Ti jiná káva
prý muži to tak mají
nic to neznamená
jen
se to tak prostě stává

a ptáci už zase řvou
já nově s jarem vstávám
a drobné
co zbyly
počítám