Jsme jako dva stromy
co rostou blízko sebe,
když můžou,dotknou se větvemi,
když chtějí,tak vidí nebe.
Jsme na stejné letové hladině,
jsme stejné vlnové délky,
Tvá slova mlčky hladí mě,
když spolu chytáme lelky...
Jsme jako dva malé kamínky
vtavené do skla vitráže,
křešeme v očích plamínky
a jenom čas nám ukáže...
Jsme jako dva letokruhy
na starém peřezu v lese,
těla nám svázali popruhy...
i kdyby Smrt...tak Duši...nám neodnese.
Opravdu nádherná. Hned jsem si ji poslala, ať si ji mohu číst častěji.
06.04.2010 17:09:00 | Rádoby zoufalá
Jsi tu pro mně
jsem tu pro tebe
aby bylo proč žít
aby mohlo být nebe
věřím na lásku co zraje
myšlenky i rozdělí
jedno je ale jisté
spolu už jsme se stejně dotkli ráje
05.04.2010 23:04:00 | Žqáry