příjemně unaven
celodenní prací se smyslem
usazen v krajině
pod rozložitým stromem
odložil své břímě
na zem
ohlédl se
za sluncem
a na západě
olemovaném horstvem
v mozaice rýžových polí
spíše vytušil
než spatřil siluetu
co se pomalu přibližovala...
kráčela bosá
vlnící se
prohřátým vzduchem
vířící vůni z pylu
kvetoucí řepky olejnaté
jemně našlapující
aby nevyplašila svět
pod nohami...
došla k němu
neznatelně se na sebe usmáli
uvelebila se
mezi koleny
a opřela se zády o jeho hruď...
objal ji...
malé kouzlo
se sklouzlo po temeni
přes nepostřehnutelné zachvění ramen
jejího těla
a prošlo se v něm
otevřenými dveřmi
do srdeční stěny
položila ruce
na jeho kořeny
a vlna rozkoše ze shledání
vystoupala po kmeni
do kvetoucí koruny...
schoulení...
do hnízda
zapleteném ve větvích
se slétli opeřenci
a pustili se do zpěvu
v malé podvečerní rapsodii
na vědomí všem světům
že právě tady a teď
se usadilo
šťěstí…
proštipovaní svou variancí na chuť
a balsamovaní svou voňavostí na oko...
jsi genius!
a víc!
18.05.2010 13:46:00 | šuměnka
Skoro nic jsi neřekl, přesto si představuji mnoho! Jen on se mi zdá trochu pasivní. ST!
17.05.2010 16:33:00 | Zasr. romantik