Na chvíli usnula...

Na chvíli usnula jako květ na dlani
Bylo již svítání, tma někam odplula

Jenom tak ležela s úsměvem žádoucím,
že jenom o ní sním, jako by věděla

Stát se tím jejím snem, přál jsem si na chvíli
Pak jsme se ztratlili, pozřeni dalším dnem

Až šero večerní, znovu nás přikryje
budu rád že tu je, budu zas vedle ní

Potom s ní odletím, do říše krásných snů
S láskou a objetím, do konce našich dnů.