Alejí Tvých řas jsem provlékla kus snění
a druhou řadou vrátila se zpátky
Most do očního salónku se zdál být trochu vratký
tak polehoučku strukturu mu pro dnešní noc změním…
V úžině Tvých rtů jsem zakotvila toužení
a v jemném vánku kolébám se s ním
Na volném prostranství jas barvy zčervením
krátkými tahy štětce v rudé náplavě /však co bys čekal od ženy/…
Pak v terénu Tvé krajiny jsem rozprostřela vábení
a na pár místech tajemství svá drze skryla
Jen nenucená lhostejnost láká do domicila
Nůž napětí by rozkrojil, když chutě s chtíčem od těla jsou drženy…
Lékem buď to provlékání řas
rtům lhostejným dej zčervenání
a plamen vzkřis, co již málem zhas
v krajině, kam rád zrak se sklání
lhostejnosti kámen zanech u dna
k objetí přidej ladnost laní
odťata pak větev bude nudná...
Je lékem to řas provlékání
***
Jiří senior
24.08.2010 10:41:00 | j.c.
Touha a vábení se kolem točí
vniká i pod víčka zasněných očí
jen ještě chviličku s tímto snem spát
jeho pohlazení si vychutnat
24.08.2010 07:26:00 | s.e.n
jak cesta schodištěm
tajemným
do věže potěšení
vření touhy
esence vůně
hlubina
tůně s lotosy
ano
to jsi...
ST
23.08.2010 20:35:00 | Mbonita
krásný lék je tvá báseň
23.08.2010 14:44:00 | xoxoxo
Až za pramínky vlasů
Až do hrudního koše
Vkládáš jemným slovem
Úžasnost poezie
23.08.2010 14:31:00 | labuť