Černí Andělé

Téma bylo zadáno takto:

Noc houstla jako zeď a pohltila svět,
můj pohled tušil tvůj a pátral po tvých přáních
a vpíjel jsem tvůj dech jak sladkost, jako jed!
Tvé nohy složily se v bratrských mých dlaních,
noc houstla jako zeď a pohltila svět.

(Charles Baudelaire; BALKON. Překlad Vítězslav Nezval)
----------------------------------------------------------

Jako malý, namočil jsem svojí duši v inkoustu

a

má křídla zbarvila se do černa
čisté srdce zmizelo už v mládí
myšlenka na smrt je tak dotěrná
ve chvíli kdy samota tě trápí

Po léta jsem se toulal sám
miloval ticho co není vidět
anděl co odolal nástrahám
a naučil se nenávidět!

pak s ledovým srdcem..

potkal jsem tvoje jemné oči
uviděl tvůj úsměv a podlehl
blesk prolétl zlomenou duší
když na tebe jsem pohlédl

s láskou

a s černočernou svatozáří
chci políbit slzu na tvé tváři
rád bych se vzepřel kalendáři
a zastavil čas co nese stáří

vzal bych tvoje starosti
přečetl je a potom spálil
poslouchal tvé bolesti
a křídly bych tě
vždycky chránil
byli bychom
dva
černí andělé
co létají si v elipsách
s jizvami na duši i na těle
prostě jen dva
andělé
co se chtějí smát..

Jenže
noc zhoustla jako zeď
a pohltila svět,
a já nevím jestli
mám na to
k tobě
doletět..