Návštěvnost
..geologická..
..geologická..
jsem po žebříku do nebes
na odvrácenou stranu Měsíce…
A naháněla svá sluneční prasátka
co utekla mi od odrazu zrcátka
které se houpalo mi na hrudi
/ a musím podotknout, že slušelo mi velice /
A ač jsem vlastně spěchala
poněvadž večer pořádal se ples
tak tuze zvláštní zvuk
mě z honitby té vybudil;
Stál zaníceně kousek od sopečných chřtánů
a přemýšlel… / Jen sem tam zaťukal
na žilkovaný shluk
Potom se chvatně otočil
/ však nevšiml si, že kolem něj vanu /
tak pokračoval dál
v luštění nerostů a žil…
Já cítila ten myšlenkový otazník
Ty oči propalující se skrze dějiny
Tu snahu pochopit koloběh, složení i vznik
Ty endogenní pochody té dané horniny
Znovu se otočil
Však já už pro tentokrát zůstala jsem stát
bych odkryla mu čas, v kterém již jednou žil
a také místa, kde žil víc než mnohokrát…
Vnímal mou auru / takový detail k potěšení
Vedli jsme hovor plný historických přehmatů;
O erupcích a zpopelnění
O asteroidech, rybách s nohama i magmatu
O fosíliích, stratigrafii a sedimentech vrásnění
I orogenezi, flyši a molasách
a schopnosti se přizpůsobit v sféře řazení
i významu či nevýznamu rozhodnosti vah…
Koukla jsem na hodinky / za chvíli byl bál...
A On by ve svém zanícení stále povídal
Tak vytáhla jsem zrcadlový diadém
který se mezi ňadry hřál
a řekla mu; „jen si ho klidně vem´
…neb až to všechno pochopíš,
tak stačí, abys zatleskal.
A srkz ten malý časostroj Ti vždycky budu blíž…“
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
TiskHoupající zrcátka i sluneční prasátka a další poetické něžnosti ve mně vyvolaly náramně příjemné pocity.
Sice jsem ještě nestihl všechny mně neznámé odborné termíny dohledat, ale i bez znalosti jejich přesného významu jsou náramným obohacením čtenářových p(r)ožitků.
Ovšem opravdu nevím, kdybych toto nádherné dílko měl zatřídit, zda mezi milostnou lyriku anebo geomorfologický výběr ze zveršované poetické encyklopedie. Mezi živé veršující encyklopedie bych ale asi měl zařadit Tebe, co tak stále zčerstva vaneš.
A přitom já tak nerad škatulkuji...
27.02.2011 20:56:00 | Špáďa
když sedávám uvnitř sopouchu
dumávám zda Aha láva
dává podstatu tvoření
obecností
lebečních kostí
kde skrývá se rozum..prý
paradoxy
možná boxy na svačinu
roli hrají
že lidé tají svou přirozenost
kdo ví
nebo jsou tací jen
v učité dny...radši sni..
chci tvé básně..
27.02.2011 19:53:00 | Mbonita
krásná konverzace ST
27.02.2011 10:20:00 | Helena Lovecká
báseň geoantiklinálně vzedmula se a v odrazu geosynklinální hladiny zrcadlení pohlíží na svůj majestát
27.02.2011 08:46:00 | Petbab
Vedli jsme hovor plný historických přehmatů;
O erupcích a zpopelnění
O asteroidech, rybách s nohama i magmatu
O fosíliích, stratigrafii a sedimentech vrásnění
I orogenezi, flyši a molasách
a schopnosti se přizpůsobit v sféře řazení
i významu či nevýznamu rozhodnosti vah…
Koukla jsem na hodinky / za chvíli byl bál...
A On by ve svém zanícení stále povídal
Tak vytáhla jsem zrcadlový diadém
který se mezi ňadry hřál
a řekla mu; „jen si ho klidně vem´
…neb až to všechno pochopíš,
tak stačí, abys zatleskal.
A srkz ten malý časostroj Ti vždycky budu blíž…“
Super,,,,super........ST.
27.02.2011 08:21:00 | ZILA78