Ze stínu zář

Tvá jemná tvář
a srdce z křišťálu
stín mění v zář
zpěvného chorálu.

***

Ten duší zní,
jak jiné neznějí,
jak se sní
bez planých nadějí?

***

Bývám tou,
jež kouzlu podlehla,
zmatenou,
co k růžím ulehla.

***

A po čase stoletém...
na lůžku zakletém...

... tváří v tvář
křišťálovému nebi
ze stínu zář
se náhle zjeví....

**************************