........nic nepokazím
jsem na míle vzdálená
tajemná duhová noc
jsem jen loďka ztracená
malinké pohlazení
po spánku k ránu
ztrácím svou moc
poslední výdech na divanu
rozkvetlá růže
v pouštních zahradách
modravé svítání
neublížím
jen se mihnu kolem
neměj strach ......
V tom běhu zastavím se a
ladně sklopím šíjí svou
a pak i zrak
Viděl jsi někdy laní řasy?
Odvážil ses je spočítat?
...jen malou úklonu na mechu
tak aby dekolt svůdný byl
pak pohled zpříma do očí
záklon a dusot kopýtek
to aby sen se naplnil .....
Propadneš spánku, lásko sladká
...zas ten svůdný pohyb řas
pak nakloním se Ti k tváři
a tiše pošeptám
ve snu mě potkáš zítra zas
Co slovo, to něha. Ta je vážně moc pěkná.
05.09.2012 09:39:48 | Lenka Krásnodvorská
děkuji Leni:)..je taková z prachového peří :)
05.09.2012 09:44:23 | Noc17
PŘÍJEMNĚ LAŇOVITĚ ŘASOVITÉ USÍNACÍ ..MÍSTY AŽ BRÁNÍCÍ V USÍNÁNÍ.
no,v nocí se vyznáš..
05.09.2012 09:36:39 | poeta
:)...jo vyznám :) díky
05.09.2012 09:44:49 | Noc17
Krásně něžná, ta se ti fakt povedla. :-)
05.09.2012 09:21:48 | zaba.zuzla
děkuju žabko :)..moc i za vzkaz...:)
05.09.2012 09:43:51 | Noc17