341. Děti natěšený na bonbóny
341. Děti natěšený na bonbóny
Anotace: ...¨¨...
Sbírka: Obrazárny pocitů
Neříkej mi, že jsem plážový floutek!
.
mám sandály
kormidlo
kompas
taky slamák
.
A ty- pravý plavky
krém na opalování
no a kde jsou ty časy...
.
kdy jsme měli
.
kyblík plný květin
obroušený dveře a ten
obrázek našich dětí
.
Dnes jsme jak kostry v šatně
jen odhrnout závěsy
.
Dvě papírový srdce
a
postel od uměleckýho kováře
nic víc
........................................................................
já bych jen chtěl abysme byli zase
děti natěšený na bonbóny
....naší lásky
Komentáře (12)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk14.12.2012 14:08:48 Jan Voralberg
Nevím proč, ale vidím v tom téma svý předposlední básně..
Ale nedokážu to možná posoudit objektivně, protože jsem jí napsal a publikoval před dvěma dny, a tak mám vyznění mý básně ještě v myšlenkách.
14.12.2012 15:10:07 Robin Marnolli
Nevím, co tím myslíš...ale v básních jiných uživatelů se neinspiruji, to už musí být, že mi vnuknou myšlenku...
inspirace na téma pochází z jedné české písničky...ale tady jen lehce.
Tak asi tak:-)RM.
14.12.2012 00:48:32 G30R63
Takovej nostalgickej úsměv... to je ta grimasa, kterou mi to vyrylo do tváře. Jestli teda taková existuje.
13.12.2012 23:31:44 lucie.Tee
jak ty to děláš...
13.12.2012 23:38:59 Robin Marnolli
co jako?
13.12.2012 23:40:59 lucie.Tee
takhle super psát... můžu psát sto let, ale téhle lehkosti, kterou máš nedocílím...
13.12.2012 23:44:17 Robin Marnolli
ale no tak..lehkost???..jak to myslíš???
13.12.2012 23:52:49 lucie.Tee
no zvláštně lehce se mi to čte.., má to hlobku, smysl... a přitom to není krkolomné...
