PROMĚNÍM TĚ POLIBKEM

PROMĚNÍM TĚ POLIBKEM

Anotace: Opět jedna z těch úplně prvních, kdy mi stříbrný vítr ještě slastně cuchal vlasy...

Sbírka: Retro ze šuplíku I.

 

PROMĚNÍM  TĚ  POLIBKEM

 

 

Proměním tě polibkem
proměním v kousek mahagonu
a postavím na noční stolek
abych tě v nocích bezesných
měl na dosah ruky
 
Vtisknu si tě na čelo tak silně
že tvůj obraz bolestný
se zalije mou krví
a já tě poznamenám sebou navždy
jako ty mým znamením se staneš
 
Až mé tělo jednou shnije
a soška lehne popelem
stanu se skřivanem
co svou malou macešku
každé jaro zaleje krvavou slzou
 
Budem spolu šťastni
v každoročním umírání
a na plynoucí obláčky
napíšem krásnou baladu
o nekonečnosti snění
 
Slezsko, březen 1973
Autor Amonasr, 03.06.2013
Přečteno 650x
Tipy 7
Poslední tipující: Sýkorka07, drew, isisleo, Elisa K.
ikonkaKomentáře (12)
ikonkaKomentujících (5)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Budem spolu šťastni
v každoročním umírání

...prosím Tě, co mám ještě dodat? :)

04.06.2013 14:10:46 | Radhuza

Já už dnes netuším, jak se ty asociace rodily, ale je v tom zakódovaný příslib opakujícího se znovuzrození - koloběh přírody, spousta nových jar (je to vztaženo k tomu "převtělení"), asi tak nějak ... Rozhodně to tenkrát nebylo psáno ze smutku či beznaděje... ;-) Navíc v tomhle věku člověk myslím vnímá pojmy jako smrt, umírání apod. jen metaforicky, básnicky - o smrti se v dospívání mluví a píše beze strachu z ní a bez reálného pocitu představy skutečného odchodu ze světa. Až na smutné výjimky, pochopitelně...

04.06.2013 14:57:35 | Amonasr

stačily mi i jen ty verše... je v nich všechno ;))


tam někde uvnitř máme podobnou strunu ;))

04.06.2013 17:47:49 | Radhuza

Z toho můžu mít jedině radost... ;-) :-)

04.06.2013 17:55:20 | Amonasr

moc se mi to líbí ...hlavně ta první sloka je moc povedená:)

03.06.2013 22:29:07 | drew

Děkuji :-)

04.06.2013 09:14:18 | Amonasr

..vtisky zlatoústé..ve stříbrném větru.......chjoooo..to byl čas..:-)))
..hezké..povedené..plné sladkobolu..

03.06.2013 19:50:31 | isisleo

Jó, sladkobol, to mi zůstalo... :-))) Akorát ten stříbrný vítr mi už bohužel nikdy nezavane... I když ve vzpomínkách ho dokážu ucítit ještě i teď a musím se při tom usmívat... :-)))

03.06.2013 19:57:32 | Amonasr

:-)))..kdovíkdoví..třeba jen nebude stříbrný..:-)))

03.06.2013 20:01:14 | isisleo

Když ten stříbrný byl nejkrásnější... :-))) Ta opojná naivita a dychtivé očekávání se už nedají nikdy ničím překonat. I když jinak stárnu docela rád a vracet bych se určitě nechtěl ani o minutu... Ale až umřu, tak bych si to pak chtěl ještě někdy zopakovat... :-)))

03.06.2013 20:09:10 | Amonasr

Asi všichni známe pohádku, kdy princezna políbí odpornou žábu, z které se stane fešný mladý muž. Tady máme mahagon a skřivánka, ti mi připomněli jednu pohádku od O. Wilda... Krásná báseň, Amonasre :-)

03.06.2013 17:27:03 | Elisa K.

Děkuju Eliso za hezký komentář :-) Tak to ten sedmnáctiletý kluk tenkrát nakoukl klíčovou dírkou do bezva společnosti a díky Tobě se i po 41 letech ostýchavě začervenal... ;-)

03.06.2013 18:38:24 | Amonasr

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí