Osamělá
Osamělá
Anotace: taková jednoduchá...
Přišla noc, město šlo spát,
z komínků kouř začal se drát.
Vzpomínky na tebe, mysl mi halí,
každou noc bez tebe, propadám se v dáli.
Jako ten kouř, rozplynu se v davu,
jsem zase tou, co vidí na všem vadu.
Proto Tě prosím, podej mi svou ruku,
ať zase můžu, jít po tvém boku.
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskKomentáře
06.09.2013 10:26:44 Dorimant
Pěkné, leč chtělo by to doladit, zvláště první dva verše - například to drát působí příliš tvrdě a nezapadá do celkového konceptu... A třeba tenhle verš je zase krásný: "Jako ten kouř, rozplynu se v davu,
jsem zase tou, co vidí na všem vadu." :-)
16.09.2013 21:17:28 Just_me
Já moc psát neumím, ale co mě napadne to napíšu a nějak nad tím nepřemýšlím :)
