nářky andělů

..

Na pokraji zhroucení
stavíš věže do neznáma

a tak jako vždy
jsme ztraceni
a každá hvězda
bývá zrádná

v mezích
extatických citů

stavíš věže
z žiletek
a břitů

kde zříš výšin
záře očí

kde se zase
ve všem
srdce točí

kde dech
ujídá z mlhovin
ze západu slunce

kde tiskneš svá slova do novin
a kde jako ďábel
lovíš srdce-pulce

zahoříš
po tichu

po pár krocích
padáš do tíže
vesel
síť

kde ujídá z tvé krve
oheň
i sladký
jehel cit

zaprodáš
všechen listů let
všechnu sílu zimy

zasténáš..
někdo na tvém křídle vzlét
je tu někdo jiný..

..