Ideály

Myšlenky plynou
ránem jsem blíž poločasu rozpadu
zvoní těžce na hranu
snad z nedalekého kostela
možná se vzdám

... Topím se v Tobě ...

Jsi atomem ticha
rzí stříbra
slanou řekou..
to bys mohla

Hezkou představou před kómatem východu světla
jenže to tvé všudy přítomné "...ALE..."

Vážně jsi mě spletla
v bílem obláčku nad Tvou hlavou
rdí se skráně

..čekám marně?..

V pytlíčku nese svázané odříznuté dlaně
vhodí je úplatou Lomikeli
nechci prosit o naději

Miloval jsem
být milován
krvácím
vidím všechno bledě
jak tam stojí
páchá zvěrstva lásce

Lásko prokletá

... ztrácím ideály ...