zabalím tvou lásku a do kapsy s ní
vedle telefonu a sirek
zazvoní zdlouha
a sirky vzplanou jak touha
budou pálit jak tvé ruce
a svítit jak můj zrak
pak
přestanou plát
však dlouho budou hřát
je k nevíře
že nedělají puchýře
podlité slzami
až jednou
bude za námi a snad
vystřídá ji chlad
a zář spíš do tmava
budu jen vzpomínat
pitomá představa
mně se ale ta představa celkem líbí a dobře čte.
RM.
25.04.2014 22:06:13 | Robin Marnolli
Děkan, Robbi...
26.04.2014 17:53:47 | aravara
Až jednou spoza trylku, odloží láska každou chvilku a zbyde jenom únava, pak teprv řekni...pitomá představa
25.04.2014 18:35:14 | básněnka
Ono je to totéž - jen jiná slova. Ď!
26.04.2014 17:53:27 | aravara
:)
24.04.2014 22:26:59 | SmallGeorge
Tahle tvoje báseň se dá číst i od zdola nahoru a tím se tedy z konce můžeme rovněž dopracovat k dalšímu začátku. ST za nahodilé kouzlo okamžiku. :O)
24.04.2014 22:10:12 | Tichá meluzína
Vidíš - číst opačně mne nenapadlo... no jo - já jsem holt!! takovej prostinkej (:-D Děkan
25.04.2014 09:52:03 | aravara