Návštěvnost
V podvečer babího léta
V podvečer babího léta
Anotace: ....................
v podvečer
babího léta
vzduch jiskrou něhy
zavoněl
do šera vplula
silueta
okamžik ten
touhou zněl
perleti noci
obemkly tělo
na kůži sedl
duhový pel
vše kolem
krásou oněmělo
snesl se anděl
bez křídel
v mysl se rozlila
vášeň vroucí
stud byl v tu chvíli
na příděl
láska se pevně
chopila moci
svolilas
a já tě milovat směl
Komentáře (10)
Komentujících (4)
Doporučit
TiskKdyby to napsala nějaká stará bába, tak si řeknu ok, trochu Máchovský, stará škola, asi nepoznala nic lepšího, tak co... Ve třiceti by určitě ale šlo psát zajímavějc :-).
02.10.2014 16:24:29 | Nikotin
myslim si, ze zalezi kus od kusu. Cloveka formuje kazda vterina a tak mladi mohou psat jako stari a stari jako pubertaci...
02.10.2014 16:38:28 | James Libustka
Tomu důsledkovýmu poměru moc nerozumim.
02.10.2014 16:51:15 | Nikotin
treba za par let porozumis. Kdybys neznal muj vek, tak bys mel pochopeni, jak jsi psal.
02.10.2014 16:54:46 | James Libustka
Já ale nechápu proč to moudro stojí na tom, že člověka formuje každá vteřina.
To je jako kdyby si řek, že venku běží čas, a tak si můžeš brát deštník, když nepřší, nebo nebrat, když prší.
02.10.2014 17:00:14 | Nikotin
to co clovek prozije, ho ovlivnuje. Pro me jsou dulezite pocity a za poslednich par let jsem prosel vyvojem... Napriklad ve triadvaceti jsem jeste o nejaky versovani nemel zajem.
Co bys vlastne cekal od cloveka, ktereho si nikdy nepoznal? Je ti tricet, lidi ve triceti prece pisou jinak. Jak? Vsichni? Ty vis?
02.10.2014 17:05:51 | James Libustka
Jenom tě kolegiálně upozorňuju, že jsi udělal filozofický tři tečky za něčim, co tak, jak je napsaný, nemá logiku.
02.10.2014 17:08:31 | Nikotin
tri tecky byly mysleny tak, ze to nechavam otevrene treba pro drsnaky, co pisou jako slecny, kocky, co stekaji jak psi atd.
Kazdopadne diky za nazor. Jinak tvoje veci jsou dobre, napr. orgie.
02.10.2014 17:13:24 | James Libustka
Jééééé :)
úplně jsem to procítila :)
02.10.2014 15:56:06 | Barčík
Krásné :-))
01.10.2014 18:44:54 | Gabriela Green