Říjnová
Říjnová
Anotace: Měl jsem si jí připoutat úctou k jejím snům
Zima řezná, samolezná...
boty z nohou, kabát z ramen
vymést popel z chladných kamen
divil by se, kdo mne nezná
je v nich ještě popel z března
na lopatce - nejen na ní
zbytky spáleného psaní
čtu si slova: Eva tvoje...
jdu si sednout do pokoje
(tohleto nejde číst vstoje).
Doznívá tvá krutá věta.
Zmizel jsem ze tvého světa -
dokouřená cigareta,
jak z ní modrý dýmek pouhý.
Pryč jsou sliby, cíle, touhy...
Jedy jak olovo ryzí...
Poslední tvá stopa mizí
teď jsme dokonale cizí.
Teď jsi féma, mlžná bytost.
Zbyla křivda, zlost a lítost....
Komentáře (9)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk12.10.2014 12:09:58 básněnka
od lásky jen krok, prý k nenávisti..podzim je podzim, na city spadlo listí...
09.10.2014 22:44:59 aravara
Jitka + bogen: potkal jsem ji po letech. Až na pár vrásek u očí nezměněná. Já... no - byl jsem rád, že mne nepoznala... Čert ví, co... bydlela se svým partnerem na svobodárně, kde jsem občas na služební cestě přespával zadara u kamaráda z vojny.
09.10.2014 22:37:33 bogen
Moc hezké...smutné a prožité...jen mi trochu nesedí ta anotace...ale asi víš proč to píšeš
