Anotace: . Kde Bůh mne vodí a objímá a předčítá z mých básní... všechnu krásu světa...
.
Kde Bůh mne vodí
a objímá
a předčítá z mých básní...
všechnu krásu světa
znám
přečti mi prosím z Poutníka
po nekonečné dráze hvězd
přečti mi z řeky
co se odmlčela
přečti mi z Tvé ruky
co hladila nám čela
a do kolen foukáš
se slzami stojíš při nás
každé Tvé bytí
je nás rozekvetlých
po louce jako kvítí
jako kopretin a zvonků
zvoní u srdečních úponků
zvoní
a zavíráš jen oči
je to sen
podívej se mi do očí
a řekni:
že znáš něco lepšího než je tento svět
podívej se mi do očí
a já toužím objímat tě
a šeptat o sladký med
rozpusť si vlasy..
ne, nech to na mě
jsi královnou moří
v té květinové koruně
a já bouří
zádumčivou
nenechám tě ztratit
pojď si pod stromy odpočinout
.
zvoní..zvoník modrým světlem..s rozesněnejma očima..:-D ST
11.05.2015 22:18:01 | Frr
..a pak pádí celým modrým světem, ouha.. zakopne a z oka mu vypadne pružina..
12.05.2015 02:53:56 | blue
byla jako socha z medu
ve vlasech příslib
a v údech zrání
a odraz slunce
hladina s mihotáním...
11.05.2015 17:54:38 | básněnka
byla jako socha ze zmrzliny
malinové, se sypáním
a papírovým paraplíčkem
si své srdce chrání
..hm a není k ochutnání? :) ;)
12.05.2015 02:57:10 | blue
Pořád hezky voňavá. Zdravím duše modrá, už jsem četla jinde jako Guanti. :O)
11.05.2015 17:48:34 | Tichá meluzína