Blues utržený růže

Anotace: ...

udušené vzlyky citů

schovám v prázdném náručí

do stěny nářků zabiju hřeby

samotu slzy ronící

kohoutí kokrhání

to krutý probuzení

nad ránem

je jak bodnutí trnem

co v srdci jizvu rozpáře

utržená růže ve váze uvadá

která k tobě dneska voní

když slunce zapadá

Autor střelkyně1, 15.09.2015

Přečteno 480x

Tipy 39

Poslední tipující: bogen, VEDz RVAHEs, Špáďa, zelená víla, Záklopka, Akrij8, Danger, zdenka, jitoush, Jort, ...

Komentáře (9)

Komentujících (9)

Komentáře

Vzpomínky nelze spálit.

14.11.2015 11:37:46 | VEDz RVAHEs

už ses zahojila??

26.09.2015 04:24:39 | zelená víla

ti povím stíháš to ho dost :-)
Střeluš drž se!

21.09.2015 21:14:51 | Danger

Nádherná...konec úžasný...úsměv.z.

19.09.2015 16:57:19 | zdenka

Moc smutná, ale vzala za srdce... některé jizvy v něm se ne a ne hojit.

17.09.2015 19:29:19 | Aida

Krásný střeluš :-)

16.09.2015 09:29:07 | Kett

cesty bývají trnité...

16.09.2015 07:56:02 | enigman

Zadírá se pod kůži - jako správné blues :-)

15.09.2015 19:44:04 | Amonasr

Stálo to za to, zastavit se u Tvé básně:-)ST

15.09.2015 19:37:41 | Nikita44

Návštěvnost