Blues utržený růže

Anotace: ...

udušené vzlyky citů

schovám v prázdném náručí

do stěny nářků zabiju hřeby

samotu slzy ronící

kohoutí kokrhání

to krutý probuzení

nad ránem

je jak bodnutí trnem

co v srdci jizvu rozpáře

utržená růže ve váze uvadá

která k tobě dneska voní

když slunce zapadá

Autor střelkyně1, 15.09.2015

Přečteno 672x

Tipy 33

Poslední tipující: bogen, VEDz RVAHEs, Špáďa, zelená víla, Záklopka, Akrij8, Danger, zdenka, jitoush, Jort, ...

Komentáře (9)

Komentujících (9)

Komentáře

14.11.2015 11:37:46 VEDz RVAHEs

Vzpomínky nelze spálit.

26.09.2015 04:24:39 zelená víla

už ses zahojila??

21.09.2015 21:14:51 Danger

ti povím stíháš to ho dost :-)
Střeluš drž se!

19.09.2015 16:57:19 zdenka

Nádherná...konec úžasný...úsměv.z.

17.09.2015 19:29:19 Aida

Moc smutná, ale vzala za srdce... některé jizvy v něm se ne a ne hojit.

16.09.2015 09:29:07 Kett

Krásný střeluš :-)

16.09.2015 07:56:02 enigman

cesty bývají trnité...

15.09.2015 19:44:04 Amonasr

Zadírá se pod kůži - jako správné blues :-)

15.09.2015 19:37:41 Nikita44

Stálo to za to, zastavit se u Tvé básně:-)ST

Uživatel