On

zatímco budeš chvíli spát
já budu bdít
šepotem srdce
dotýkat se ticha
v tikotu hodin odrážet stín v zrcadle
bdít nad setmělostí ulice
za záclonou nesmělosti
sedět v šerosvitu u chvění pod peřinou
sedět jen tak na okraji
doufající že jsi v paprscích dálek
procitající slunce u jezera
v křišťálech sladkých pramenů čira
promíjející mi vesmírný tón
ukrytý kdesi mezi oceány
tam kam jsem se vzdálil s bárkou nocí
abych místo míhajících otázek
naladil nádech neznámého světla z nitra
doufající že tě nevezme tvým snům

zatímco budeš ...

já ..

kočka zabrnká na žaluzie
ví kdo tu nespí