Návštěvnost
Vědomě
Vědomě
zvoní hrana
opilému námořníku
bez cíle
jen tak líně
plout
na vlnách zapomnění
tváří v tvář
osudu
melancholicky
zemitě
než do sítí zamotá se
mořská panna
své ruce
ponoří do jeho těla
spolkne
dlouhý cop
vjemů minulých
hluboko
živočišně
smyslně
pocítí…..touhu
zavře oči
poslední nádech
výkřiky skrytých slov bez konce
než
utone
vědomě
teď
Komentáře (9)
Komentujících (5)
Doporučit
TiskTenhle štílo mám rád ... S. Tip
05.06.2018 21:01:53 | Marcone
Opravdu? tak moc děkuji! potěšilo...
06.06.2018 07:09:59 | Anděl
...utonutí je jak navracení se do plodové vody...
05.06.2018 13:09:32 | Jort
Hvězdáři Jorte:-) ano..to jsi naspal moc hezky....usmívám se a je mi dobře...
06.06.2018 07:09:41 | Anděl
než se hvězda roztaví...nežli čas hedvábností pozastaví..ST* :-D*
05.06.2018 11:23:34 | Frr
Frr...usmívám se..děkuji Ti....jsi moudrý
06.06.2018 07:09:13 | Anděl
mrvá moucha... mrtvej námořník... nebudu plakat... protože víte co... protože ten život stál za to ST :-))
05.06.2018 11:00:04 | Iva Husárková
Ivuško nebuď smutná...námořník se směje.....on ví...je mu dobře. je totiž....jako samo moře...
06.06.2018 07:08:53 | Anděl
:-))
09.06.2018 05:21:07 | Iva Husárková