Anotace: Láskou...
Můžeš se snad
nasytit lesa
a vody z pramene
můžeš být navždy syt
nořit se nahý v horská plesa
pstruhů ráj
na březích jejich
smíš pak do večera snít.
Můžeš snad
nasytit se slunce
kdy v loučích
smíš své tělo světlem mýt
můžeš snad
nasytit se vůně květů
jak motýl volný
z kalichů jim nektar pít.
Tak i já
nenasytím se Tebe
a dobře vím, že
sytit láskou smím Tě v oplátku
stejně tak nikdo
nezná věznit vítr
nenasadí nám náustek a oprátku.
Světlo a tma
dál spolu jdou vždy ruku v ruce
stejně tak my dva
spolu klidně půjdem dál
a byť by světem vítězily revoluce
Láska svou silou rozbije i jejich hráz.
Můžeš se snad
nasytit kdy lesa
a vody čisté
z pramene snad budeš syt ...?
Takovýchto strof není nikdy svět ( my) syt,
líbí se mi skrytá hrozba režimů mezi řádky
23.03.2020 06:43:53 | Knoflík
Hurá !!konečně si někdo všimnul, že to nepíšu jen sladkobolné láska(vosti);)
23.03.2020 11:12:37 | Malá mořská víla
Hurá ! Je třeba se radovat.. A teď něco sladkobolného : Snědl jsem celý dort a teď mne bolí bříško.. :)
23.03.2020 12:47:10 | Knoflík
Ten konec se my líbí:) jak to otočíš ... z pramene nebudu nikdy dost sytá :) a poezií nezaženu žízeň :D ale mám velkou sklenici a příbor, to nemůže špatně dopadnout! ... doufám:) :) ráda tě čtu
22.03.2020 22:46:41 | lawenderr
S láskou která nespoutává, která JE...tam lze vše. Nádherné. "ST" ;-)
22.03.2020 21:27:29 | jenommarie
Zase jedna krásně melodická. :o)
22.03.2020 20:10:51 | Tichá meluzína
..nasycená sytí......Ji./úsměv/...nepolapitelná...vždy si najde skulinku
do smyslu Bytí...
22.03.2020 20:09:35 | jitoush