OČI MHOUŘÍM
před sněhovými vločkami
snáší se na tvář
studí i pálí
nastavím dlaň
cinknou slzavě
možná maskují pláč
se slzami horkými se mísí
snad plamínek svící
osuší je
až vejdu do dveří
prázdného domu
na koho myslím potají
bude tu stále
i poté
co odtají
Ale je to plné milosti, teskné, srozumitelné a něžné. Dëkuju.
15.03.2022 19:44:40 | Matahaja
Já děkuji, moc potěšilo:-)
11.04.2022 20:52:24 | Anděl
Moc pěkné zajímavé
28.12.2021 17:19:51 | Fil
Třepetavé mihotavé
Jářku ave
28.12.2021 09:29:57 | kudlankaW
Děkuji Martínku:-)
13.01.2022 19:43:41 | Anděl
je…a zůstane…uvnitř… vítej … úsměv.Z
25.12.2021 19:07:43 | zdenka
Zdeničko ráda tě vidím!
13.01.2022 19:44:47 | Anděl
...Myslím potají....Ji.
25.12.2021 15:30:49 | jitoush
Všechny vločky po tají, potají si v povodí. Jen lidský osud vybere si... co se nehodí.*
25.12.2021 13:28:29 | šerý
Ohromilo sílou i emotivitou.
25.12.2021 11:42:23 | mkinka