Na břehu za městem....

Na břehu za městem....

Anotace: té, která s vlkem spí

 

...tam leželi jsme spolu nazí

svit úplňku na dívčí hrudi

místy se černal

pažemi stínů

byla jsi pobřeží

plné bílých oblázků

planoucí dno jezera

dcera počínajícího úsvitu

 

hladilas vlčí čenich

a já tě seknul drápem

řekla jsi: "Miláčku."

tak jsem tě začal milovat

a miloval jsem žáby 

které jsi sbírala jako dítě

paprsků srpnového slunce

daleko v kaluži 

za tvým rodným domem

kde v úžasu nad tím oceánem

pochopila jsi všechno Stvoření

 

 

 

Autor vrbák, 11.11.2022
Přečteno 220x
Tipy 21
Poslední tipující: Dreamy, lawenderr, Marten, Básník Karel, šerý, M.A.Rek, zdenka, paradoxy, Bufik, Psavec, ...
ikonkaKomentáře (12)
ikonkaKomentujících (5)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Já si jen povzdechla. Kdyby mi někdo napsal takový cit, nosila bych jej u sebe a nikdy neopustila...

17.11.2022 10:01:10 | Philogyny

Ta, pro kterou je psaný, jej u sebe nosí. V srdci i na papíře:)

Děkuju!

17.11.2022 11:26:34 | vrbák

... tak jsem tě začal milovat

a miloval jsem žáby

které jsi sbírala jako dítě ...

tohle je pro mě nejsilnější moment textu, furt se k němu vracím:) že wow, jo, báseň ... ale máš tam i oblázky a průsvity a dna, co nejsou už zlý - asi to chápu:) Ale žáby ... Každá básnička by měla mít svý žáby :)

17.11.2022 08:57:09 | lawenderr

Děkuju! Jsem zamilovanej jako bílej ponny. Proto tolik oblázků:D

17.11.2022 11:29:13 | vrbák

jsem si to tak myslela :) dobře ti tak! :D

18.11.2022 12:40:23 | lawenderr

Děkuju :)

Helejď, pro mne ty žáby jsou taky nejsilnější. Možná proto, že to není žádná metafora, ale skutečnost, takhle mi to vyprávěla, působilo to na mě dojemně a silně. Na zapisování těchto věcí mám malý sešit vždy u sebe a pak je rozkoš se v tom třeba i po roce hrabat a vytahovat na světlo. Třeba když jsem psal o vlku, kterého našli v horách turisté raněného... To jsem slyšel v noci v rádiu a hned si to zapsal. Vlastně přicházím na to, že poezie je život a když si ho zapisuješ, můžou vzniknout zajímavý věci, který normálně nevymyslíš.

Pěkný den kdekoliv jsi.

18.11.2022 13:04:03 | vrbák

mně se právě proto ty žáby líběj, že takovou metaforu by někdo stěží vymyslel :D Takový divnosti se musí prostě přimout jako fakt ... a pak to začne fungovat v hlavě i jako metafora:) a to mě baví

23.11.2022 12:08:05 | lawenderr

pochopit všechno stvoření nebylo by válek. Hezkej text a vlky mám ráda mají magické oči i chůzi. Láska je to co je a bude největší energií a jednotou, ta bezpodmínek jen je .)

11.11.2022 16:54:38 | xoxoxo

Děkuju... Já mám rád holky, co se nebojí vlků a černého lesa:)

11.11.2022 17:30:57 | vrbák

vlků se nebojím mám k nim respekt a stejně tak z černého lesa, tam jsem se kdysi ztratila a pak byla vyvedena takovej zázrak :)

11.11.2022 20:13:38 | xoxoxo

připomněla mi "píseň pro Malou Bílou Psici" ...tak jsem si ji hned šla znova přečíst;)

...tahle je něžnější... a moc krásná*

11.11.2022 16:43:45 | Sonador

Je něžnější a současně prožitá, proto se to psalo samo. Děkuju:)

11.11.2022 17:32:23 | vrbák

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí