U stolu,
tam ještě temnější
nahnědlou maluje stín.
Víčko a pohled
opíraje se o medovou tvář
v labyrintu zlomených šedí
brněnských uliček.
U stolu,
večer přelévá se do noci
jako čaje lžička a můj ret,
je pozdě a přeci brzy
na prvních málo vět…
Přítmí hraje na zácloně,
obrazy, kam ukrylo se ticho.
Stále unikáš anebo jen procházíš?
Fantazii láme zklamání a úzký je lom,
jako v půli roztržená pláň.
Černé šípy vedou čas.
Přijdu zas, za pár dní,
jako ranní déšť.
Dotyk a dlaň.
No pane! Poezie, jako fík!
A já Ti zato dík*
31.12.2022 13:19:17 | šerý
Hezké slovní variace.
Má poklona
Otec Koudelík
27.12.2022 14:55:31 | kudlankaW
Dík. Cením si toho.*
27.12.2022 15:04:37 | Caliéry
Děkuji děkuji*
27.12.2022 10:27:23 | Caliéry
pěkná je .)
27.12.2022 09:21:24 | Constantine
Hodně líbí.
27.12.2022 07:42:59 | mkinka