Sonet o mé nesmělosti
Sonet o mé nesmělosti
Anotace: :-) :-) :-) Nechtělo se mi psát o průjmu. O něm píše často a hezky Lumír. Tak jsem vymyslel toto: :-) :-) :-)
Jak koloušek jsem vyplašený
Z dobývání Tvých ladných křivek
Nevyznám se v oné zemi
Co zahalená je do přikrývek
Není mi to prostě dané
Suverénně chovat se
V krajině mnou nepoznané
I když je již načase
Ostychem se cítím svázán
Tisíckrát si pouštím záznam
Jak směješ se mé nesmělosti
Již se na Tě vážně zlobím!
A nikdy se Ti nepodrobím!
Mám Tě holka už opravdu dosti!!!
Poslední tipující: BArBArKO, Jeněcovevzduchukrásného, Jan Kacíř, mkinka, Vivien, Marťas9, Fialový metal, šerý, jenommarie, Psavec, ...
Komentáře (9)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk09.07.2023 00:42:18 jenommarie
S nesmělostí tobě dané
zanesenou v sonetu.
Přiznám se ti, že mě také
občas dělá neplechu. :)
Moc hezky jsi to napsal Stando.
08.07.2023 19:39:19 kozorožka
Krásně napsáno.
Ano, svůj k svému, krásná duše píše krásně a ... :-)
A také se říká, že je lepší se v hovně nemazat. Budu se tím odteď řídit i na Literu :-)))
08.07.2023 19:01:12 uživatel smazán
pěkně jsi to napsal, Stanislave... každý píše o tom, co nosí v duši... někdo krásu, jiný lásku, no a Lumír hovno... chudák zlobou promodralý...
krásný večer;)
