Venku zas mrzne
vkrádá se tma…
Chlad vším teď proniká
do rukou do srdce
paměť ti zpomalí
neviš co bylo
dvě srdce spojená
jak jedno bylo
uvnitř tam hluboko
jiskra je skrytá
nezhasne, svítí
čeká na chvíli
kdy zase procitneš
jako to kvítí
Pěkné řádky.
23.03.2024 21:20:07 | mkinka
Jako hibernace lásky.
09.01.2024 22:44:43 | Jiří I.Zahradník