VŠE, CO MOHU VNÍMAT, JE TAHLE CHVÍLE

Začalo to tiše, tvou žárlivostí,
mnoha nesmělými pohledy,
a pak několika vřelými doteky.

Bláhový, znám tě líp, než si myslíš,
neboj se, už nemusíš nic předstírat,
když mi opatrně přivoníš, k vlasům.

Tak ráda se na tebe dívám,
není to nic špatného, ne?.
Víš, jenom na malý okamžik.

Pořád čekám na nějakého vysněného muže,
ačkoli nevypadáš, jako ten, koho bych chtěla,
v mých očích, jsi přesto krásný svým způsobem.

Tvé tak něžné doteky se vsakují přes kůži,
až do mého srdce - proč to najednou ustalo?.
Ty nevíš, to zabolí a k lítosti vždy rozpláče.

Když každé tvé slovo, co povíš, je jen lež,
tak sejmi masku BJ, a pak srdce ti napoví,
jak moc tě chci, opravdu takového jaký jsi.

Jsem stále v rozpacích, kdy ani nevím, co si myslet,
proto přijď ke mně, zdá se, že už zítra může být pozdě
a zarmouceně tě prosím, nenech mě utopit se, v slzách.

Dny jsou teď obzvlášť dlouhé a vyhlížejí pozdní večer,
plný touhy nás dvou, poté co, se soumrakem přichází noc,
zcela dechberoucí a vše, co mohu vnímat, je tahle chvíle.