Oblázky

Dám Ti naději a víru

dám Ti svou sílu

co si dáváme oba

už přes 17 let

 

Lásku

takovou víš, tu mou obdivujícî a věrnou

někdy protivnnou

když jsem úplně vyčerpaná 

a padám do hlubin

jako oblázek co tam hodíš a jiná a svá tak jaTy umíš

čaruj . ...

 

Stále miluji Tvé dále

naše dál v dál

 

Dávám Ti vše co mám

těla srdce chrám

můj plán života  máš

vlastně už přes 17 let ....

 

 

Neb Ty jsi ráj a pak konec mého já 

v záři lásky i temných stínů

duší našich

smích

láska

pochopení

stíny

znovu 

 

 

A zapomenu na to špatné

co bylo včera

jen ať zůstanu celá

víš v pohodě

Celá Tvá i v tom bolavém

vždyť víš...

 

Protože jsi nejkrásnější srdce chlapa mého života

já si vybrala Tvé já v dobrém i špatném 

lásko má už milion let

a dalši přibudou 

snad

vždyď bolavý jsme všichni

a sobě přístřeší

to v dešti

kdy by byly zmáčeny i kosti

propastí života

 

Dám Ti víc než můžeš chtít

dávám Ti sebe a svůj cit

když jsme v bolesti i radosti

 

Jak praví můj styl

jaká jsem

každičký díl 

 

Bez Tebe s naším synkem nežiji

jste to co nejvíc miluji